Skip to content

ÚS: Aplikace § 262 trestního řádu a institut utajeného svědka (22.12.2014)

By US Využití utajeného (anonymního) svědka v důkazním řízení, které může být zásahem do práva účastníka řízení na obhajobu z hlediska rovnosti přístupu k důkazním prostředkům, musí být vedeno zásadou subsidiarity, tj. nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jinak, předpokládá prověření míry věrohodnosti jeho výpovědi v kontextu projednávané věci a vyžaduje komplexní zhodnocení spolu s dalšími důkazy.

Porušením práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není, pokud odvolací soud podle § 262 tr. ř. věc vrátí soudu prvního stupně a zároveň nařídí, aby byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu, až poté, kdy se zřetelem ke zcela výjimečné povaze tohoto institutu shledal na základě posouzení dosavadního průběhu řízení takové prolomení právní jistoty účastníka řízení jako přípustné a nezbytné a své rozhodnutí řádně odůvodnil. S ohledem na okolnosti konkrétní věci je takovým důvodem i vysoká pravděpodobnost opakovaného (v daném případě už trojnásobného) nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu, které byly formulovány dostatečně určitým způsobem a směřovaly např. k náležitému hodnocení výpovědí anonymních svědků či k provedení všestranného a logického zhodnocení důkazů v jejich vzájemných souvislostech.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3780/13, ze dne 11. 11. 2014

Zdroj: Profiprávo – zpravodajství