Skip to content

Sněmovna schválila doporučení k únikům, trestnou činnost státních zástupců má prověřovat útvar u NSZ

By Eva Paseková

Trestnou činnost státních zástupců by měl prověřovat v přípravném řízení nezávislý zvláštní útvar na Nejvyšším státním zastupitelství. Všechny orgány činné v trestním řízení by navíc musely zaznamenávat a zakládat do spisů veškeré kontakty s médii.

Jde o dvě ze souboru doporučení k zamezení úniků údajů z trestních spisů, které dnes podle návrhů své vyšetřovací komise podpořila Sněmovna. Kabinet se doporučeními poslanců může řídit, ale nemusí. Směřují spíše už k vládě, která vznikne po říjnových parlamentních volbách.

Dolní komora v souladu s doporučením komise také chce, aby veškeré informace z trestního řízení včetně například odposlechů a protokolů o prohlídkách požívaly zákonnou ochranu jako osobní údaje. Výjimku by měly jen skutečnosti, které by zazněly při veřejném soudním líčení. Změna zákona o svobodném přístupu k informacím by měla zase zajistit to, aby nebylo možné prolamovat zásadu neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) poslancům řekl, že počet zjištěných úniků ze spisů roste. „Podle současně nastavených kontrolních mechanismů prakticky nelze zjistit skutkový děj úniků,“ citoval ze zprávy. Podobně člen komise Petr Kudela (KDU-ČSL) konstatoval, že navzdory kontrolním mechanismům údaje unikají. Zdeněk Ondráček (KSČM) poukázal na to, že nezaznamenal, že by někdo byl hnán kvůli únikům k odpovědnosti.

Sněmovna podporuje také přesnější vymezení veřejného zájmu při získávání a zveřejňování údajů z trestního řízení a úpravu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, aby se stal únik informací jednou ze skutkových podstat trestného činu. Další doporučení směřují na Generální inspekci bezpečnostních sborů i na soukromé detektivy, jimž by měl zákon zakázat získávání informací od zdrojů z policie nebo státního zastupitelství.

Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě uvedla, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti. Označila je za nebezpečný jev, jenž může sloužit k i k ovlivnění politické soutěže a k destabilizaci demokratického právního státu.

Komise vznikla, jak zpráva potvrzuje, hlavně kvůli zveřejněným nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je veskrze obecný.

„Pokud byla nějaká očekávání, že budeme vyšetřovat každou jednu konkrétní kauzu, dostali jsme jasnou informaci, že je šetří a prověřují kompetentní orgány,“ řekl Plíšek. Podle Lukáše Pletichy (ČSSD) komise neměla nahrazovat činnost policie nebo státních zástupců. Úniky přirovnal k infekci, přičemž komise měla navrhnout vakcínu. Rovněž Pleticha byl jejím členem a stál u jejího zřízení.

Na nahrávkách mluvil Babiš s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš i Přibil odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Komise už dřív uvedla, že nepodá žádné trestní oznámení.

O doporučeních poslanci hlasovali jednotlivě. Sněmovna je podpořila značnou většinou hlasů přítomných členů.

Doporučení k zamezení únikům údajů z trestních spisů

Doporučující usnesení Poslanecké sněmovny k zamezení únikům z trestním spisů, jak je dnes podpořila na návrh vyšetřovací komise:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření, zda nedocházelo k protiprávnímu jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení nebo informací z těchto spisů a zda informace takto získané nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.

II. vyzývá vládu, aby zvážila předložení:

1. Změny zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění tak, že veškeré informace z trestního řízení, vyjma veřejně zaznělých skutečností při hlavním líčení či veřejném zasedání soudu, a to zejména jakýkoliv záznam odposlechu, záznam o provozu telekomunikačního zařízení, prostorového odposlechu či sledování osob a věcí, či protokoly o osobních prohlídkách, domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor, je osobním údajem požívajícím ochrany podle tohoto zákona.

2. Změny zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, tak, aby nedocházelo k prolamování zásady neveřejnosti přípravného trestního řízení.

3. Změny zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění tak, že bude upřesněna definice veřejného zájmu při získávání a uveřejňování informací z trestního řízení.

4. Změny zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, tak, že dojde k rozšíření ustanovení upravujícího skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, že bude nově definován škodlivý následek jednání úřední osoby v podobě neoprávněného úniku informací z trestního řízení, jakožto kvalifikovaná skutková podstata trestného činu.

5. Návrhu zákona, který bude upravovat soukromou bezpečnostní činnost tak, že bude zakotven výslovný zákaz získávání informací v rámci činnosti soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení, a to včetně administrativního aparátu, jiných zaměstnanců a osob s orgány činnými v trestním řízení aktivně spolupracujících.

6. Změny zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství tak, aby byla jasně vymezena věcná a místní příslušnost těchto orgánů činných v trestním řízení při prověřování a vyšetřování zjištěných neoprávněných úniků informací z trestního řízení.

7. Změny zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, tak, že dojde ke zřízení specializovaného útvaru v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, s nejvyšší možnou mírou nezávislosti na soustavě státního zastupitelství, v jehož kompetenci bude provádění přípravného trestního řízení u trestných činů spáchaných státními zástupci a podání obžaloby v trestním řízení vedeném proti státnímu zástupci.

III. vyzývá vládu, aby zvážila předložení opatření směřujících k zavedení výslovné povinnosti každého orgánu činného v trestním řízení poskytujícího informace o své činnosti veřejnosti prostřednictvím veřejného sdělovacího prostředku učinit záznam o jakémkoliv kontaktu s příslušným zástupcem veřejného sdělovacího prostředku, uvést obsah a důvod komunikace a tento záznam založit do spisu.

IV. vyzývá vládu, aby zvážila podrobnější úpravu podmínek poskytování důkazů, získaných v trestním řízení pro jiné účely (např. občanské soudní řízení, správní řízení aj.), a to v době, kdy trestní řízení je ve fázi přípravného řízení.

(čtk)

Příspěvek Sněmovna schválila doporučení k únikům, trestnou činnost státních zástupců má prověřovat útvar u NSZ pochází z Česká justice

Zdroj: Česká justice