Skip to content

Sněmovna skončila. Poslanci schválili 297 zákonů a vydali k trestnímu stíhání osm poslanců

By Eva Paseková

Poslední řádná schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR před říjnovými parlamentními volbami dnes odpoledne skončila. Dolní komora se sejde až na ustavující schůzi po volbách, zasednou v ní nově zvolení poslanci. Základní údaje o situaci v Poslanecké sněmovně v končícím volebním období 2013 až 2017:

Složení:
Po volbách v říjnu 2013 tvořilo Sněmovnu 50 poslanců zvolených za ČSSD, 47 za ANO, 33 za KSČM, 26 za TOP 09 a Starostové, 16 za ODS, 14 za KDU-ČSL a 14 za hnutí Úsvit přímé demokracie. Na konci volebního období jsou počty členů jednotlivých klubů stejné s výjimkou hnutí Úsvit. Klub se rozpadl a v srpnu 2015 se přejmenoval na klub Úsvit – Národní koalice, který má šest členů. Zbývající členové původního klubu patří mezi nezařazené poslance. Poslanci kolem bývalého předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury vstoupili do nové strany Svoboda a přímá demokracie, která však nemá poslanecký klub.

Vedení:
Vedení Sněmovny se během volebního změnilo dvakrát, když v lednu 2014 opustil křeslo místopředsedy šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který byl jmenován členem vlády, a nahradil ho spolustraník Jan Bartošek, a letos v lednu, kdy Sněmovnu opustila místopředsedkyně Jaroslava Pokorná Jermanová, která byla zvolena hejtmankou Středočeského kraje a kterou nahradil Radek Vondráček (oba ANO). Po celé volební období je předsedou Jan Hamáček (ČSSD) a místopředsedy jsou Petr Gazdík (TOP 09/STAN) a Vojtěch Filip (KSČM).

Změny:
Sněmovnu opustilo 14 poslanců (předchozí volební období nedokončilo z různých důvodů 18 poslanců). Již v listopadu 2013 odešel poslanec ANO Miloslav Bačiak, kvůli tomu, že zamlčel svou minulost politruka i komunisty udělovaný titul RSDr. Ve Sněmovně ho měl nahradit podnikatel Jan Sobotka (mandát mu vznikl automaticky po rezignaci Bačiaka), kterého ale klub ANO vyzval, aby mandát nepřijal kvůli jeho dluhu vůči zdravotní pojišťovně.

Další odchody souvisely především se zvolením do jiných funkcí. V květnu 2014 odešli Jiří Pospíšil (nezařazený, původně ODS), Stanislav Polčák (TOP 09/STAN) a Kateřina Konečná (KSČM), kteří byli zvoleni do Evropského parlamentu, ministryně Věra Jourová (ANO) se stala v listopadu 2014 členkou Evropské komise. Kvůli kumulaci funkcí se na jaře 2014 vzdali mandátů sociálnědemokratičtí hejtmani Jiří Zimola a Michal Hašek, po zvolení hejtmanem pak odešli Miloš Petera (ČSSD; srpen 2014) a Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO; leden 2017).

Kvůli funkci velvyslance v Německu odešel Tomáš Podivínský (KDU-ČSL; prosinec 2014), po zvolení do kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu Adolf Beznoska (ODS; březen 2017). Letos v červnu Sněmovnu opustil Vítězslav Jandák (ČSSD), který byl zvolen členem Rady Českého rozhlasu, v červenci pak Ladislav Šincl (ČSSD), který se stal členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Orgány Sněmovny:
Sněmovna zřídila 18 výborů a 50 podvýborů. Vedle devíti stálých komisí poslanci zřídili také čtyři vyšetřovací komise – k prověření vyšetřování případu pražské karty opencard, k reorganizaci policie, pro vyšetřování úniků z vyšetřovacích spisů a k pochybení při stavbě dálnice D47.

Schůze Sněmovny:
Poslanci se v tomto volebním období sešli na 60 schůzích. Ukončeno bylo 58 z nich, 32. a 43. schůze byly přerušeny.

Projednané předlohy:
Podle internetových stránek Sněmovny (www.psp.cz) poslanci schválili ve třetím čtení 297 návrhů zákonů. V předchozím volebním období, které ale trvalo pouze tři roky a pět měsíců (2010-13) Sněmovna schválila ve třetím čtení 251 zákonů. Poslanci během tohoto volebního období projednávali přes 3500 tisků, kromě návrhů zákonů mezi ně patří například mezinárodní smlouvy, stanoviska vlády, usnesení výborů, různé zprávy či písemné interpelace.

Prezidentská veta:
Současná Sněmovna projednávala šest zákonů vetovaných prezidentem Milošem Zemanem. Poslanci ve všech případech prezidentovo veto přehlasovali. Šlo o novelu služebního zákona, zákon o dětské skupině (lesní školky), novelu školského zákona, novelu zákona o střetu zájmů (takzvaný lex Babiš), novelu zákona o DPH a novelu o ochraně přírody a krajiny.

Imunita:
Sněmovna vydala ke stíhání osm poslanců, jednou odmítla. Policejní žádosti o vydání ke stíhání vyhověli poslanci v případech Bronislava Schwarze (za ANO), Bohuslava Svobody (ODS), Štěpána Stupčuka (ČSSD), Aleny Nohavové (KSČM), Josefa Novotného (za ČSSD), Jaroslava Borky (KSČM), Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO). V červnu 2014 Sněmovna nevydala poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků.

K projednání došlo do Sněmovny 3 500 dokumentů

V nynějším volebním období dorazilo do Sněmovny méně návrhů zákonů než v tom předešlém, které bylo kvůli předčasným volbám v roce 2013 o rok kratší. Naproti tomu však poslanci obdrželi téměř o šest stovek sněmovních tisků víc než minule. K projednání do Sněmovny dorazilo v nynějším volebním období více než 3500 různých dokumentů, od návrhů zákonů a mezinárodních smluv po pozměňovací návrhy, usnesení výborů a písemné interpelace. Vyplývá to z údajů ze sněmovní elektronické databáze.

V nynější volebním období podali předkladatelé 648 návrhů zákonů včetně čtyř státních rozpočtů, o dvě desítky méně než v minulém období. Nejvíce norem dorazilo z vlády, 380. Poslaneckých předloh bylo 232. Další normy předložily Senát a kraje.

Ze sněmovní databáze vyplývá, že poslanci nedokončili projednávání 182 návrhů zákonů, z toho 44 vládních. Z celkového počtu 146 mezinárodních smluv jich nyní zůstalo neprojednaných sedm.

Neprojednáno: Církevní restituce a prostituce

Nejstarším neprojednaným návrhem zákona je předloha pražského zastupitelstva o regulaci prostituce. Poslanci ji obdrželi v lednu 2014. Prošla prvním čtením a posléze i petičním výborem, který ji doporučil zamítnout. Druhým nejstarším návrhem zákona je sociálnědemokratická novela zákona o církevních restitucích. Dostala se až do druhého čtení, ale její projednávání Sněmovna přerušila, protože klub KDU-ČSL si tenkrát vyžádal přestávku na poradu. Neúspěšně dopadla ve Sněmovně i smlouva s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Ačkoli ji Senát schválil v dubnu 2014, ve Sněmovně se nepodařilo dokončit druhé čtení a o smlouvě hlasovat.

V minulém volebním období takzvaně spadlo pod stůl 175 návrhů zákonů, z nichž 65 bylo vládních.

Celým legislativním procesem až k podpisu prezidenta prošlo v tomto volebním období podle výpočtu ČTK z údajů z databáze 355 návrhů zákonů. Dalších sedm předloh čeká na projednání v Senátu. Poslanci je schválili na poslední řádné předvolební schůzi, která dnes skončila. Horní komora by o nich měla rozhodnout v říjnu. V Senátu ale ještě leží bez projednání už delší dobu jiné tři normy, která schválila dolní komora. Je mezi nimi mimo jiné takzvaná ústavní zbraňová novela.

(čtk)

Příspěvek Sněmovna skončila. Poslanci schválili 297 zákonů a vydali k trestnímu stíhání osm poslanců pochází z Česká justice

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář