Skip to content

Povinnost hradit odměnu za užití chráněných děl ve světle praxe kolektivních správců

Kolektivní správci při vybírání licenčních poplatků za (potenciální) užití autorských děl, podřízených tzv. kolektivní správě, často postupují v rozporu s legislativním rámcem, který je stanovený autorským zákonem[1]. V mnoha případech, jak plasticky dokazují některé judikované případy[2], si svou práci spíše ulehčují a opomínají pro každý jednotlivý případ shromáždit dostatečné podklady, které by vyměření a povinnost uhradit příslušný licenční poplatek dostatečně prokázaly. Tento článek poukazuje na úpravy kolektivní správy chráněných autorských děl, aktuální poznatky uzavírání licenčních smluv, podmínky, které jsou základem pro postup kolektivních správců při výběru licenčních poplatků za užití chráněných autorských děl, a otázky související s možnostmi obrany proti nesprávnému postupu kolektivních správců. To vše ve světle aktuální judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu České republiky (ÚS).

Zdroj: ePrávo