Skip to content

ÚS: Nesprávné poučení odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání (18.05.2018)

By -mha- I. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje, a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Dosud byla opakovaně akceptována ústavní stížnost proti rozhodnutím, v nichž byl stěžovatel nesprávně poučen, že je nemůže napadnout opravným prostředkem; ústavní přezkum byl nicméně omezen výlučně na posouzení správnosti poučení. Ani v projednávané věci nespatřuje Ústavní soud důvody k odchýlení se od této judikatury.

Ústavní soud přitom nemůže přistoupit k odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost z hlediska předčasnosti (nevyčerpání všech prostředků ochrany práva), neboť stěžovatelé se řídili nesprávným poučením odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání a musí tu být nejprve zjednána náprava v podobě otevření možnosti dovolání k Nejvyššímu soudu. Povinnost poskytnout řádné poučení účastníkům řízení o procesních právech a povinnostech vyplývá jak z ustanovení § 5 o. s. ř., tak z čl. 36 odst. 1 Listiny, a je naplněním jednoho ze základních předpokladů práva na spravedlivý proces, totiž práva na přístup k soudu (k vyšší přezkumné instanci).

II. Ústavní soud vnímá výkladovou povahu řešení otázky přípustnosti dovolání v nyní posuzované věci. V komentářové literatuře je dosud formulace o nezrušitelném osvojení v § 30 odst. 1 in fine z. ř. s. interpretována jako relační k ustanovení § 844 občanského zákoníku o předčasné návrhové „fixaci“ nezrušitelného osvojení, tedy o soudním stanovení nemožnosti zrušit osvojení ještě před uplynutím tříleté doby podle zákona. Ústavní soud však trvá na závěru, že dovolací instance tu musí dostat šanci rozhodnout, má-li být respektován pořad práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3976/17, ze dne 24. 4. 2018

Zdroj: Profiprávo – zpravodajství