Skip to content

Experti: Bezpečnostní prověrky pomáhají likvidovat konkurenci

By Eva Paseková

Jedním z nástrojů konkurenčního boje u veřejných zakázek, které obsahují utajované skutečnosti, se stávají bezpečnostní prověrky. Typicky se může jednat o vyzbrojovací zakázky Ministerstva obrany. Po novele zákona o veřejných zakázkách dodavatelům působí problémy ustanovení které dává zadavateli volitelnou možnost, aby prověrku měl finální dodavatel, i když utajovanou skutečnost řeší subdodavatel. Odborníci přiznávají, že takový výklad může být pro některé firmy likvidační.

Ustanovení § 194 zákona 134/2016 zákona může v praxi působit jako efektivní nástroj, jak vyřadit konkurenta. Ze soutěže o zakázku totiž lze vyřadit jakéhokoliv dodavatele, který nemá bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). A to i v případě, že se v projektu vytvoří formálně utajovaná skutečnost. Stačí účelově utajením části zadávací dokumentace, i když samotný projekt žádnou utajovanou skutečnost neobsahuje.

Systém je podle některých zadavatelů nastaven, že funguje proti českým dodavatelům a výrobcům. Zahraničnímu výrobci totiž v praxi stačí založit si českou firmu bez historie, a o požádat si o prověrku. U českých dodavatelů s českými vlastníky lze prověřovat cokoliv, protože na českého podnikatele české orgány daleko lépe „dosáhnout“ a můžou ho šetřit prostřednictvím všech služeb, a to velmi dlouho. „Z tohoto pohledu se jeví, že české firmy mohou být znevýhodněny oproti zahraničním subjektům, kde je obecně známo, že vlády většiny našich spojenců podporují svůj zbrojní průmysl více, než je tomu v ČR, a to i přes opakovaná ujištění, že podpora domácího zbrojního průmyslu je prioritou. Problémy s odebráním prověrky jsou mimo jiné dnes diskutovány ve sdělovacích prostředcích v případě gen.Pilce, kde mu dal příslušný soud zapravdu,“ řekl České justici bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.


Paragraf 194 ZVZ

Zvláštní ustanovení o profesní způsobilosti

V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k

  1. a)přístupu k utajované informaci, nebo
  2. b)požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

může zadavatel vedle požadavků uvedených v § 77 požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace. Splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.


Největší problém je podle něj v tom, že je výklad ustanovení zákona o veřejných zakázkách prezentován nesprávně. Ze strany ministerstva obrany je předáván názor, že dodavatel musí mít prověrku, pokud se jedná o stav, kdy se dodavatel seznamuje, nebo může být součástí zakázky „přístup k utajované skutečnosti“. Paragraf ale ve skutečnosti uvádí, že resort může stanovit opatření která jsou podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace nezbytná k ochraně těchto informací. „Tímto vlastně sice požaduje provedení příslušných opatření, ale nedává povinnost v duchu výkladu MO ČR mít prověrky ve všech článcích řetězce dodavatele. Pokud tedy opatření, že se nebudou seznamovat osoby neoprávněné k seznamování se s utajovanými informacemi, budou správně nastavena, není důvod pro další kroky. To platí i pro poddodavatele,“ sdělil generál České justici s tím, že takovém případě může být například opatřením to, že subdodavatel, který bude mít přístup k utajované informaci, bude mít prověrku příslušného stupně a ostatní nebudou mít možnost se k utajované informaci dostat. Šedivý zdůrazňuje, že v případě poddodavatelů se navíc neříká, že prověrku musí mít všichni, jak je někdy prezentováno.
Protože se ale v praxi nerozlišuje skutečná potřeba, dostává se řada českých firem do problémů, které jsou velmi těžko řešitelné.

I bezpečnostní expert a bývalý poradce ministerstva obrany uvedl, že je podle něj problém zejména v interpretaci zákona, který je v zásadě napsán správně. Profesionál totiž dokáže i z informací uvedených ve specifikaci, či ve smlouvě odvodit například fungování celého systému, jeho propojení, ví o slabinách a podobně. „Na druhou stranu toto ustanovení dává zadavateli do rukou nástroj, který je snadno zneužitelný, a obavy, jestli se tak neděje mohou být na místě. Konkrétně se dá požadavek na držení platného osvědčení nadužívat i v případech, kdy by nebyl zapotřebí. Například z důvodu toho, že je jednodušší provést výběrové řízení, protože se řada dodavatelů vyloučí s odkazem na zákon. Zároveň je celý proces hůře kontrolovatelný, protože je minimálně v některých částech neveřejný. A samozřejmě, může dojít i ke zneužití předmětného ustanovení, aby byla vyloučena nějaká konkrétní „nepohodlná“ společnost, nebo naopak, aby měla vyšší šanci na úspěch nějaká jiná,“ přiznává Šulc možnost zneužití.

Praxe NBÚ při udělování prověrek je velmi přísná a proto je podle Šulce nezbytné s maximální opatrností posuzovat, zda je nutné ve výběrovém řízení požadovat po dodavateli osvědčení na celek, nebo zda stačí pouze na jednotlivé části, či zda má být požadováno vůbec. „Je naprostý nesmysl požadovat po staviteli domu, aby měl osvědčení od NBÚ, pokud někdy v budoucnu bude v domě utajená místnost. Stejně tak moc nedává smysl chtít osvědčení po dodavateli dopravního prostředku kvůli tomu, že do vozidla bude zastavená režimová radiostanice. Dodavatel onoho dopravního prostředku s ní vlastně nepřijde do styku, protože zástavba musí být provedena odborně, stejně jako následný servis a podobně,“ míní bezpečnostní expert.

(epa)

Příspěvek Experti: Bezpečnostní prověrky pomáhají likvidovat konkurenci pochází z Česká justice

Zdroj: Česká justice