Skip to content

Ministerstvo zemědělství zpřísňuje chov zvířat: Zákaz delfinárií i prodeje psů v obchodech

By Eva Paseková

Ministerstvo zemědělství bude nově obcím doplácet náklady za umístění týraného zvířete do náhradní péče nad určitou částku. Počítá s tím v novele zákona o ochraně zvířat, kterou resort nyní poslal do mezirezortního připomínkového řízení. Změny by se už v roce 2020 měly výrazněji dotknout také chovatelů velkých šelem – zvlášť provozovatelů takzvaných kontaktních zoo, kteří nechávali návštěvníky zvířata třeba pohladit. Jasnější pravidla se zřejmě dotknou také pejskařů. Zákon bude totiž přesněji upravovat konflikty mezi zvířaty. Počítá také s úplným zákazem prodeje psů a koček v obchodech a upravuje mimo jiné i povinnosti při deratizaci. Návrh novely je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení.

Náklady se přesunou na stát

Farmář, který se o svá zvířata nestará a nechává je přežívat v nedůstojných podmínkách, o ně může přijít. Pokud mu týraná zvířata úřady zabaví, putují do náhradní péče, kterou – v případě, že ji nezaplatí chovatel – hradí obec. Jenže tyto náklady mohou vyšplhat do milionových položek. Nyní bude tyto výdaje proplácet obcím s rozšířenou působností, a to ty nad 200 tisíc korun na jednoho chovatele. Ministerstvo tak vypomůže ze svého rozpočtu obecním kasám, pro které by vysoké náklady na náhradní péči zvířat mohly být finančně náročné. „Částka do 200 tisíc korun není považována za nepřiměřeně zatěžující pro rozpočet obecního úřadu a navíc má obec možnost vymáhat tyto náklady po chovateli zvířete,“ stojí v důvodové zprávě k novele.

„Cílem návrhu zákona je zabezpečit, aby se obecní úřady obcí s rozšířenou působností neobávaly umisťovat týraná zvířata do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče z finančních důvodů,“ vysvětluje ministerstvo zemědělství důvod opatření.

Návrh počítá také s upřesněním postupu obcí při propadnutí zvířete do majetku státu. „Nově budou mít obecní úřady obcí s rozšířenou působností možnost uložit, aby se zvíře stalo majetkem státu, i v případě, kdy bylo umístěno do náhradní péče od osoby, která není vlastníkem zvířete,“ navrhuje ministerstvo.

Konec pomazlení s tygříkem

Zakázat chce ministerstvo zemědělství také kontaktní zoologické zahrady, respektive ty, které obvykle za poplatek nabízí svým návštěvníkům pohladit si nebo si pochovat třeba mládě tygra, lvíče nebo medvídě. Zákon nyní chovatelům zakáže, aby umožnili kontakt šelem s jinými lidmi, než jsou chovatelé nebo třeba veterinář. Půjde hlavně o velké kočky, tedy tygry, lvy, levharty či jaguáry, malé kočky – gepardy a pumy, dále hlavně medvědy, hyeny, vlky, ale také primáty.

Taková zvířata nově nepůjde ani venčit na veřejném prostranství. „Je nutné si uvědomit, že z uvedených zvířat se po krátkém časovém období oblíbených mláďat stávají silná zvířata, která jsou při nedostatečném zajištění a neodborném zacházení nebezpečná a která jsou hrozbou jak pro chovatele, tak pro okolí,“ vysvětluje zákaz ministerstvo. Samotný soukromý chov ale nezakazuje ani neomezuje. Dodává, že úniky takových šelem jsou spíše ojedinělé a zpravidla medializované.

Zakazuje se také předčasné odebírání mláďat od matky a umělé dokrmování, pokud odstavení nedoporučí veterinář. Někteří chovatelé mláďata odstavují dříve například kvůli populárnímu focení s mláďaty, vodění zvířat do škol, mláďata propůjčují do filmu, divadelních představení nebo dokonce na prodej jako mazlíčky. „Při takovém jednání jsou mláďata záměrně oddělována od matek a následně uměle odchována, což je vystavuje psychickému stresu a podle věku odstavu a způsobu, také většinou fyzickému strádání,“ uvádí ministerstvo.

Delfinária v Česku nevzniknou

Omezení se dotknou také veřejných vystoupení se zvířaty. Do seznamu zvířat, které mají v Česku zákaz vystupovat, přibudou delfíni v delfináriích. „Dosud se v České republice žádné takové vystoupení neuskutečnilo. Vyskytly se sice snahy o konání takového vystoupení, které však byly problematické a skončily neúspěchem,“ připomíná ministerstvo zemědělství.

Do seznamu zvířat, které mají v Česku zákaz vystupovat, přibudou delfíni Foto: pixabay

V současnosti je už v Česku zakázaný výcvik triků nebo příprava na cirkusová či varietní veřejná vystoupení nebo třeba ve filmu pro nově narozené primáty, lachtany, kytovce (dosud kromě delfínů), nosorožce, hrochy nebo žirafy. Povolená je jen drezúra, tedy výcvik pohybových aktivit například v zoo.

Zákaz prodeje psů a koček v obchodě

Ministerstvo zemědělství nyní navrhuje také úplný zákaz prodeje psů, koček a primátů v obchodech se zvířaty. Odkazují při tom především na argumenty Ústřední komise na ochranu zvířat, která upozorňuje na rizika při brzkém oddělení mláděte od matky ihned po odstavu. „Právě v tomto období se rozhoduje, zda z kotěte vyroste dobrý společník či problematický tvor, s nímž je soužití těžké. Koťata v tomto období potřebují co nejčastější podněty v podobě hry s člověkem, nebo hlazení a klidného spočinutí na klíně, aby si navykla na běžnou péči a chod domácnosti. Takovouto individuální péči není schopen personál v obchodě se zvířaty ani při nejlepší vůli poskytnout. U kotěte, která pobývalo nějaký čas v obchodě se zvířaty, je velké riziko, že se u něj projeví některá z poruch chování, jako je nečistotnost, získaná averze ke kočičí toaletě, strach nejen z cizích lidí, ale i z členů domácnosti, žvýkání a cucání látkových předmětů,“ varuje komise.

Toto období rané socializace je vývojově velmi důležité i u psů. „Pes hledá své místo v hierarchii smečky, kterou tvoří sourozenci s matkou, a po přechodu od chovatele k novému majiteli rodina majitele. Štěně se učí komunikovat s ostatními psy a s lidmi různých věkových kategorií. Zvyká si na rušivé vlivy zevního prostředí, mezi které patří např. kontakty s jinými zvířaty, cestování autem, městský ruch nebo hromadná doprava. Mělo by se učit základům slušného chování od udržování čistoty až po prvky výchovy typu přivolání, chůze na vodítku a návyk na samotu v době nepřítomnosti majitele“ vysvětluje komise. Pokud podle ní nezíská štěně tyto praktické zkušenosti v určitém brzkém věku, může být v budoucnu těžko ovladatelné nebo bázlivé, hůř se také například vyrovnává s nemocemi nebo očkováním. Štěně je totiž navíc stresováno oddělením od matky a sourozenců. Pokud je prodáváno v obchodě, musí si zvykat na nové majitele dvakrát. „Jde-li štěně k nabyvateli prostřednictvím obchodu, znamená to dvojí aklimatizaci, a tedy dvojí nadměrnou zátěž pro nehotový a rostoucí organismus,“ vysvětluje ministerstvo.

Množírny: týrání i legální chov

Součástí návrhu ministerstva zemědělství je i větší kontrola chovatelů psů a koček. Pojem „množírna“ právo nezná. Zákon a vyhláška, které určují pravidla pro rozmnožování a chov psů a koček se ale vztahují jen na některé subjekty, nyní se podle ministerské novely mají rozšířit také na ty, kdo není členem žádného sdružení chovatelů ani za účelem chovu nepodniká, ale přesto zvířata chová a rozmnožuje.

Množírny tak nelze plošně zakázat. „Je třeba zdůraznit, že chov psů a koček, a to i ve větších počtech, je v České republice legální činností. Řada chovatelů chov psů nebo koček ve větším počtu provozuje v souladu s právními předpisy a ve vyhovujících podmínkách. Nelze tedy tvrdit, že každý, kdo chová větší počet psů nebo koček, se automaticky dopouští nějaké závadné činnosti,“ vysvětluje ministerstvo. Pokud chovatel chová zvířata – třeba za účelem reprodukce – v nevhodných podmínkách tak, že dochází k týrání, už současná úprava zákona s tím počítá a hrozí mu proto až půlmilionová pokuta nebo zákaz chovu.

Spory pejskařů

Za rvačku může větší pes, který zraní toho menšího nebo malý pes, který velkého vyprovokoval? Při útoku člověka na zvíře lze určit viníka snadno, útok zvířete na zvíře už je v praxi problematické. Obecní úřady i veterináři se s případy napadení zvířete jiným zvířetem nebo dokonce člověkem setkávají často. A nemusí jít jen o zvíře ze zájmového chovu, které chovateli uteče a napadá jiná zvířata.

Nelze uznat argument, že zvíře se chová instinktivně, tedy nepředvídatelně a nelze proto předem odhadnout jeho reakce. Chovatel podle ministerstva musí počítat s tím, že zvíře může vyprovokovat k incidentu třeba štěkání nebo kousnutí. A musí s reakcí svého psa předem počítat, i když se třeba doposud nikdy agresivně neprojevil. Pokud jedno zvíře napadne druhé, je za to postižitelný právě jeho majitel. „Chovatel se nemůže vyvinit tvrzením, že „zvíře má vlastní hlavu“,“ dodává ministerstvo.

To v praxi znamená, že nově zákon o ochraně zvířat přenese odpovědnost například za útok psa na jiného na jeho majitele. „Každý je povinen zajistit, aby jím chované zvíře nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele. To neplatí, pokud se chované zvíře brání útoku zvířete jiného chovatele,“ připsali předkladatelé do navrhované novely zákona.

Před několika lety mimochodem podobný případ již řešil Nejvyšší soud. Pes pokousal doma návštěvu, ačkoli to nikdy předtím neudělal. Podle Nejvyššího soudu byli ale na vině majitelé psa, protože měli být obezřetnější. „Vlastník či chovatel psa by měl předpokládat, že se pes může projevovat nebezpečným a neočekávaným způsobem, a měl by být v každé situaci připraven i nepřiměřenou reakci zvířete zvládnout, neboť jeho povinností je zajistit psa takovým způsobem, aby byla zabezpečena ochrana okolí, zejména ostatních osob. Rozhodne-li se totiž někdo k chovu zvířete, je nezbytné, aby se seznámil se vším,“ stojí v rozsudku z roku 2007.

„Trhej!“ jako trestný čin

Pokud by majitel psa svého dokonce poštval proti jinému zvířeti, které by pak utrpělo zranění nebo zemřelo, jedná se již o trestný čin týrání. Stejně jako v případě, kdy by zvíře napadl sám člověk. O trestný čin z nedbalosti se jedná například v případě zanedbání péče. S takovými případy již zákony počítají dnes.

„Není přijatelný výklad, podle něhož by jeden chovatel měl absolutní právo na to, aby jeho zvíře útočilo bez postihu na jiná zvířata, a druhý chovatel, aby musel být srozuměn s tím, že je možné, že jeho zvíře bude kdykoliv napadeno, a případně usmrceno,“ vysvětluje úřad v důvodové zprávě. Zdůrazňuje také, že vlastnictví zvířete zavazuje jeho majitele o něj pečovat.

To ovšem ne vždy znamená, že pes, který pokouše jiného, je automaticky považován za útočníka. „Pachatelem přestupku není vždy automaticky ten chovatel zvířete, jehož zvíře vyšlo ze střetu vítězně, ani chovatel, jehož zvíře usmrtilo druhé zvíře. Ministerstvo zemědělství se ve své praxi opakovaně setkalo s případy, kdy menší pes vyprovokoval souboj s větším psem, a pak došlo k usmrcení menšího psa. V takovém případě nelze automaticky tvrdit, že pachatelem je chovatel většího psa a poškozeným chovatel menšího psa,“ upozorňuje resort.

Tupírované uši nesmí přes hranice

Tupírování uší, ničení hlasivek či amputaci jedových a pachových žláz nebo drápů už zákon zakazuje. Jenže pouze na území Česka. Nově nebudou chovatelé takto zohavená zvířata smět ani dovážet ze zahraničí nebo je vyvážet. Státní veterinární správa, která na dodržování zákona dohlíží, se totiž velmi často setkává právě s případy, kdy majitelé „upravených“ zvířat tvrdí, že je po zákroku již dovezli ze zahraničí, případně se zvířetem vyjedou do zemí, kde si zákrok nechá provést. „Při návratu na území České republiky je toto jednání nepostižitelné,“ vysvětluje ministerstvo problém z praxe.

Ustájení krav a koní

Úprava zákona se dotkne i farmářů, kteří chovají dobytek. Nejspíš začne platit zákaz chovat celoročně zvířata ve vázaném ustájení. Navrhované opatření se bude vztahovat na nově postavené a rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené stavby pro zvířata.

Státní veterinární správa se také přimluvila za to, aby přístřešky, které musí mít ze zákona hospodářské koně, které jsou celoročně na pastvě a nemají stálý přístup do stájí, museli mít i koně chované zájmově. „Nezáleží na tom, k jakému účelu je zvíře chováno, stále se jedná o stejný druh zvířete se stejnou anatomickou stavbou a základními fyziologickými a biologickými nároky,“ uvádí důvody požadavku veterinářů ministerstvo zemědělství.

Pravidla pro deratizátory i pokusné laboratoře

Rozsáhlá novela zákona o ochraně zvířat se výrazně dotkne i postupu pro provádění deratizace a upřesňuje nejen formální kroky, jež se vztahují k výkonu práce deratizátorů, ale také způsoby usmrcování zvířat. Nová úprava klade důraz hlavně na to, aby usmrcení a odchyt proběhly bez zbytečné bolesti a utrpení zvířete.

Pravidla se mění také při zacházení s pokusnými zvířaty. Například zákon omezí výjimky na místo, kde se pokusy provádějí, ale především budou nové předpisy více dbát na to, aby garantovaly šetrné zacházení s pokusnými zvířaty. Přesněji třeba vymezují, která zvířata a v jakém stadiu života smí být pro vědecké účely vyžívána a rovněž je nově zákon definuje. Pravidla ochrany zvířat používaných pro vědecké účely mění také kvůli dříve špatně implementované evropské směrnici týkající se pokusů na zvířatech.

(kls)

Příspěvek Ministerstvo zemědělství zpřísňuje chov zvířat: Zákaz delfinárií i prodeje psů v obchodech pochází z Česká justice

Zdroj: Česká justice