Skip to content

Oddlužení 2019: co vše se změní pro dlužníka v osobním bankrotu?

By Eva Paseková

Lidé v osobním bankrotu si od letošního roku polepší. Vlivem růstu normativních nákladů na bydlení se z původních 6 225,33 Kč na stávajících 6 428,67 Kč zvedla nezabavitelná částka, kterou má každý dlužník v insolvenci právo si ponechat.

Spolu s tím se z 9 338 Kč na 9 643 Kč zvýšila částka, nad kterou se při oddlužení formou splátkového kalendáře sráží dlužníkovi zbytek čisté mzdy bez omezení. Z této částky se také dále vypočítává hodnota jednotlivých splátek. Pokud dojde ke schválení novely insolvenčního zákona, budou pravděpodobně od 1. července tohoto roku platit mírnější podmínky pro vstup do oddlužení tak, aby bylo umožněno většímu počtu dlužníků.

Princip osobního bankrotu

Dlužníci se mohou se svými dluhy vypořádat prostřednictvím osobního bankrotu, tedy oddlužení fyzických osob v insolvenčním řízení. Před podáním návrhu na oddlužení je nutné splnit tři kritéria. Dlužník musí mít dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů a musí být zjevné, že své dluhy není schopný po delší dobu splácet. V případě jednorázového výpadku splátek by se měl dlužník v první řadě pokusit domluvit se svými věřiteli na odkladu či úpravě výše splátek. Oddlužení v insolvenčním řízení může být řešením pro dlužníka, který je se splátkami v prodlení již několik měsíců bez vidiny zlepšení nebo některé z jeho dluhů přerostly do fáze exekuce.

Poslední podmínka stanoví, že žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu. „Do té se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,“ upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Celý proces oddlužení začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka či jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech nebo informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních.

Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků, tedy zástupci právnických profesí jako je advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci. „Maximální částka, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí, je stanovena na 4 000 Kč v případě oddlužení jednotlivce, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky se však platí pouze v případech, kdy návrh zpracovává advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají,“ vysvětluje Oldřich Řeháček. Za přípravu návrhu se zpracovateli neplatí předem. Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Měsíční odměna pro insolvenčního správce v průběhu řízení je pak 1 089 Kč měsíčně.

Samotné insolvenční řízení je zahájeno poté, co zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu a ten jej schválí. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů.

Pravidla pro výpočet srážky z příjmu dlužníka

Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále
od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do příjmů dlužníka se počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2019 činí 6 428,67 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku ve výši 1 607,17 korun na vyživovanou osobu. „Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 643 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi. V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek insolvenční správce.

S plánovanou novelou by se měl sjednotit také způsob výpočtu srážek z příjmu podnikatelů v oddlužení, jehož základem bude jejich zisk za předcházející zdaňovací období. Na konci zdaňovacího období bude dlužník předkládat účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů. Zálohová splátka se pak určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku.


Modelový příklad

Svobodná a bezdětná Lucie ve věku 25 let má čistý příjem 17 000 korun měsíčně a dluh v celkové výši 350 000 korun u dvou poskytovatelů nebankovních úvěrů. Po odečtení nezabavitelné částky 6 429 korun (6 428,67 zaokrouhleno nahoru) z jejího příjmu zbude 10 571 korun. Od této částky odečteme 9 643 korun, tedy zákonem stanovenou částku, kterou rozdělíme na třetiny. První třetina připadne
na splátky dluhů u nebankovních poskytovatelů, které patří mezi tzv. nepřednostní pohledávky. Další dvě třetiny Lucii zůstanou. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 643, tedy 928 korun, bude použita na úhradu dluhu. Lucie tedy bude splácet celkem 4 142 korun (3 214 + 928) a zůstane jí příjem ve výši 12 858 korun (6 429 + 2 × 3 214 + 1) měsíčně.


Pokud dojde ke schválení insolvenční oddlužovací novely, začne zřejmě od 1. července 2019 platit novela insolvenčního zákona, která přinese dvě varianty oddlužení (nepočítáme-li variantu plného uspokojení všech věřitelů): na 3 roky s povinností splatit alespoň 60 % celkové částky dluhu, nebo na 5 let bez limitu. V prosinci minulého roku senát vrátil do sněmovny pozměňovací návrhy k této novele, které mají zpřístupnit osobní bankrot většímu počtu dlužníků. Za tímto účelem přichází senát s úplným odstraněním známé třicetiprocentní hranice uspokojení pohledávek věřitelů, která by se již v zákoně neměla objevovat ani jako domněnka řádné ekonomické aktivity dlužníka.

Novela však zřejmě projde v původním znění. „Předpokládám, že velká většina poslanců ve Sněmovně podpoří původní verzi pro oddlužení našich občanů. Podle našeho názoru je vyvážená jak na stranu věřitelů, tak na stranu dlužníků,“ uvedl tento týden předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Vrácená verze ze Senátu podle něj „rovnováhu přesouvá spíše ve prospěch dlužníků“.

Faltýnek míní, že sněmovní předlohy znovu podpoří nejen ANO a sociální demokraté, ale i opoziční kluby. S některými předsedy o tom prý už mluvil.

Prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk má za to, že přijetím senátní verze by věřitelé „ztratili jakoukoli jistotu, že dosáhnou sebemenšího uspokojení svých práv“. Sněmovní verze je podle Staňka „poměrně blízká spravedlivému kompromisnímu řešení, které by vyvážilo potřeby dlužníků na jedné straně s právy věřitelů na straně druhé“.

Plánovaná legislativní změna se má týkat také razantního navýšení nezabavitelné částky, která v současné době činí 6 428,67 Kč, což představuje dvě třetiny ze součtu individuálního životního minima (3 410 Kč) a normativních nákladů na bydlení (6 233 Kč). Úprava počítá s navýšením na dvojnásobek tohoto součtu.

Dlužníci dále podle novely nebudou muset při vstupu do oddlužovacího procesu dokládat povinné přílohy v podobě seznamu svých závazků, čímž by mohlo dojít k zásadnímu ulehčení při zpracovávání návrhů na povolení oddlužení. Přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců musí dosud dlužníci zasílat insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu, novela počítá s oznamováním příjmů pouze soudu.

I v připravované novele zákona stále platí, že dlužníci mají povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Novela však tuto povinnost stanovuje výslovně.

(red)

Příspěvek Oddlužení 2019: co vše se změní pro dlužníka v osobním bankrotu? pochází z Česká justice

Zdroj: Česká justice