Skip to content

ÚS: Porušení procesních práv nezletilé s majetkovými následky (17.05.2019)

By US Analytická právní věta

Obecný soud je povinen v případě odůvodněných okolností zkoumat, zda zákonný zástupce nezletilého účastníka v řízení zastupuje řádně a zda nejsou dány podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 občanského soudního řádu. Opačný postup může představovat porušení základních práv nezletilého účastníka řízení ve smyslu čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.

PRÁVNÍ VĚTY

Je-li v řízení před soudem, jehož účastníkem je nezletilý, jednáno s jeho rodičem jako zákonným zástupcem, neznamená to, že půjde podle okolností, vždy z hlediska zájmu nezletilého, o zastoupení řádné. Problém vzniká, jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nekomunikuje. Takový zástupce nečiní žádné procesní úkony k ochraně práv nezletilého, v důsledku čehož jedná v rozporu s jeho zájmy i samotným účelem zastoupení. S ohledem na omezenou schopnost porozumět významu řízení nemusí mít nezletilý vůbec příležitost či možnost na nečinnost svého zákonného zástupce sám soud upozornit nebo se proti ní bránit, ačkoli případný nepříznivý výsledek řízení půjde k jeho tíži. Jde v podstatě o srovnatelnou situaci, jako kdyby nebyl vůbec zastoupen. Z těchto důvodů je povinností soudu v takové situaci vždy přinejmenším zvážit, zda v konkrétní věci jsou dány podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 o. s. ř. [nález ze dne 19. 2. 2014 sp. zn. I. ÚS 3304/13 (N 18/72 SbNU 217)].

V nyní posuzované věci došlo k právě popsanému procesnímu stavu, Okresnímu soudu se nezdařilo doručit platební rozkaz, vydaný proti tehdy nezletilé stěžovatelce, do vlastních rukou její matky jako zákonné zástupkyně, zrušil jej tedy a nařídil jednání (§ 172 odst. 3, § 173 odst. 1, 2 o. s. ř.). Při předvolání k jednání použil písemnost obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.; jde o výzvu k vyjádření s tím, že nevyjádří-li se účastník (jeho zástupce) ve stanovené lhůtě, souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Bylo-li poté opět doručeno matce stěžovatelky jen uložením, postupoval okresní soud již jen z pohledu této skutečnosti krajně necitlivě, rozhodl-li ve věci za použití § 115a o. s. ř. – bez skutečné vědomosti kohokoli na straně žalované -, vezme-li se v úvahu, že kromě sankce za jízdu bez platné jízdenky byly přisuzovány též náklady řízení advokáta podle tehdy účinné vyhlášky č. 484/2000 Sb. (tzv. přísudkové vyhlášky), jež upravovala náklady zastoupení advokátem stanovené pevnými sazbami a jež byla nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 (N 59/69 SbNU 123; 116/2013 Sb.) zrušena.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3814/17, ze dne 17. 4. 2019

Zdroj: Profiprávo – zpravodajství