Skip to content

Zpráva NSZ: Korupce roste, vrchní státní zastupitelství dostávají posily

By Eva Paseková

Nikoli k rušení, ale k personálnímu a legislativnímu posílení vrchních státních zastupitelství dochází podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství. Dozorují sice malý počet případů, ale o to exkluzivnějších. Navíc roste korupce. Rovněž malé číslo pravomocně rozhodnutých případů od roku má vysvětlení: Řízení po podání obžaloby před soudem trvá i přes osm let, 65% z roku 2011- 2018 není rozhodnuto. Výsledky ve vztahu k mimořádné skutkové a právní situaci jsou velmi dobré, stojí ve zprávě. Zvláště když práci státních zástupců opět hatí policie nezákonnými důkazy, nad kterými státní zástupce vykonává ze zákona dozor.

Podle slov zpracovatele komentáře výroční zprávy přistoupilo letos Nejvyšší státní zastupitelství k podrobnému statistickému výkazu s použitím vlastní evidence trestních spisů obou vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci, které zpracovalo do tabulky. „Z této tabulky především vyplývá, že od roku 2011 byla státním zástupcem vrchního státního zastupitelství podána obžaloba celkem na 1051 osob. Z tohoto celkového počtu osob bylo od roku 2011 pravomocně odsouzeno celkem 293 osob, což činí 27,9 %, a zproštěno obžaloby celkem 53 osob, což činí 5,04 %. Pokud vycházíme z počtu osob 366, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto, tak podíl 293 osob pravomocně odsouzených činí 80 % a podíl 53 osob pravomocně zproštěných obžaloby je 14,5 % (rozdíl činí jiný druh rozhodnutí). Zatím ve sledovaném období představuje průměrný počet zproštěných osob méně než 10 osob ročně,“ komentuje čísla Nejvyšší státní zastupitelství.

„Současně je však třeba zdůraznit, že z celkového počtu 1051 osob, na které byla od roku 2011 podána obžaloba, bylo pravomocně rozhodnuto pouze o 366 osobách, tedy o 35 %. Tento údaj je velmi důležitý, protože u cca 65 % osob, na které byla podána obžaloba od roku 2011 do roku 2018, není dosud pravomocně rozhodnuto. I u obžalob v letech 2012 až 2014 je rozhodnuto toliko u podílu osob v rozmezí od 73 % do 82 %, následně v roce 2015 je rozhodnuto o cca 22 % osob a od roku 2016 je v jednotlivých letech rozhodnuto o méně než 10 % osob. U VSZ v Olomouci lze zatím vysledovat 100% úspěšnost obžalob v letech 2011, 2015 a 2017, obdobně u VSZ v Praze pro rok 2018,“ vysvětluje NSZ.

Malý nápad věcí na OZHFK nevystihuje jejich velikost

Podle Nejvyššího státního zastupitelství má procentní vyjádření spíše orientační charakter a „nevystihuje dostatečně reálnou situaci, protože v celkově malém nápadu věcí u vrchních státních zastupitelství i jednotlivá skupinová trestní věc (obžaloba podána na skupinu osob) odsouzená nebo zproštěná znamená v procentuálním vyjádření nárůst i v řádu desítek procent; taková hodnota pak nemá dostatečnou vypovídací a srovnávací hodnotu“. „U celkově malých hodnot obžalovaných osob u věcí vrchních státních zastupitelství se jeví vhodnější vycházet z porovnání počtů osob v jednotlivých kategoriích uvedených v tabulce; zde však skupinové věci končí často odsuzujícím nebo zprošťujícím rozhodnutím pro celou skupinu osob (toto je třeba posuzovat ve vztahu k celkově malému počtu vysoce náročných věcí),“ uvádí se v komentáři ve zprávě.

„Z uvedené tabulky jednoznačně vyplývají průměrně relativně dlouhé doby řízení před soudem ve věcech, ve kterých obžaloba byla podána státním zástupcem vrchního státního zastupitelství. Ve vztahu k obvykle mimořádné skutkové a právní složitosti trestních věcí, které jsou na vrchních státních zastupitelstvích zpracovávány, považujeme v tabulce uvedené výsledky činnosti za odpovídající a velmi dobré,“ hodnotí Nejvyšší státní zastupitelství situaci.

K odborům závažné hospodářské a finanční kriminality (OZHFK) na vrchních státních zastupitelstvích se zpráva vrací znovu ve své druhé třetině. „Podíl zproštěných osob je většinou vyšší nežli u krajských či okresních státních zastupitelství, to je však s ohledem na povahu věcí, které tyto odbory řeší, pochopitelné. Z připojených tabulek lze zjistit podrobnější údaje vztahující se k výkonu působnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze a VSZ v Olomouci. Jedná se o exkluzivní, ale zároveň i vysoce specializovanou agendu. NSZ vždy posuzovalo výsledky činnosti těchto odborů, v rámci výkonu dohledu, ve zprávách o činnosti, v rámci činnosti národního korespondenta pro boj proti finanční kriminalitě a praní peněz, pro vyhledávání, zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti a pro ochranu finančních zájmů EU, jakož i při společných poradách,“ zdůrazňuje NSZ ve zprávě.

Dojde ke změně jednacího řádu vrchních státních zastupitelství

Jak ovšem vyplývá ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství, ke skupinovým závažným trestným činům přibylo v roce 2018 trestných činů korupčních. „K postihu korupce lze uvést, že v roce 2018 se projevil trend spočívající ve výrazném vzestupu počtu osob stíhaných i obžalovaných prakticky u všech korupčních trestných činů (včetně osob, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, a byl na ně podán návrh na potrestání),“ uvádí se ve zprávě.

„Výrazný vzestup nastal zejména u trestného činu přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, ale i u trestného činu podplacení podle § 332 trestního zákoníku a trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku,“ uvádí se doslova ke stoupající korupci na jiném místě zprávy.

K tomu Nejvyšší státní zastupitelství ve zprávě dodává: „NSZ rovněž v roce 2018 iniciovalo u Ministerstva spravedlnosti nové vymezení příslušnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních státních zastupitelství, jež by v souladu s dosavadními pozitivními poznatky a zkušenostmi z aplikace § 15 JŘSZ (jednací řád státního zastupitelství – pozn. autorky) přispělo k ještě efektivnějšímu postihu těchto trestných činů. Návrh legislativní změny se připravuje.“ Dozor nad zákonností tzv. korupce dosud není jednacím řádem svěřen do působnosti vrchních státních zastupitelství, souvislost ve zprávě NSZ je tedy zřejmá. Jednací řád je norma, od které se odvíjí působnost vrchních státních zastupitelství.

Navíc už loni došlo k nárůstu zaměstnanců vrchních státních zastupitelství: „Pro rok 2018 došlo z rozhodnutí ministra spravedlnosti k navýšení počtu ostatních zaměstnanců státních zastupitelství, a to pro účely posílení analytické činnosti. Pro VSZ v Praze se jednalo o 6 a pro VSZ v Olomouci o 3 takové zaměstnance, jejichž činnost je pro státní zastupitelství velmi důležitá,“ uvádí se na straně 104 zprávy.

Za fiasko u soudu a nepoužitelnost důkazů může opět policie

Obecně je kromě toho práce státních zástupců vrchních státních zastupitelství zatěžována nejen pomalým jednáním soudů, ale jako každý rok rovněž neuspokojivou prací policie: „Výkon dozoru státního zástupce v přípravném řízení je stále zatěžován nepříliš uspokojivou činností policejních orgánů, jakkoli se naznačuje určité zlepšení, což vyplývá z neustálé fluktuace policistů a jejich nedostatečné zkušenosti či odborné erudice. Přitom se stále více, zejména v závažnějších věcech, klade důraz na výkon intenzivního dozoru již v počáteční fázi přípravného řízení, a to včetně osobní účasti dozorových státních zástupců při provádění jednotlivých úkonů trestního řízení. V této oblasti se rovněž neobjevily žádné nové poznatky, na které by bylo nutno reagovat případnými systémovými změnami. Kvalita postupu a rozhodnutí policejního orgánu jsou přímo závislé na personálním zajištění,“ uvádí se v Analýze.

K tomu zpráva NSZ cituje odbor závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze: „Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze však upozorňuje na přetrvávající problémy s velmi nedostatečně odůvodňovanými soudními příkazy k domovním 73 prohlídkám a prohlídkám jiných prostor, odposlechům a povolením sledování. Odůvodnění často postrádají základní náležitosti k proporcionalitě, neodkladnosti, délce úkonu (u odposlechů, sledování). Odůvodnění některých příkazů nebo povolení bývá na hranici zákonnosti, což vzhledem k absenci jakéhokoliv nápravného prostředku k odstranění nedostatků odůvodnění může mít zásadní význam v dalším průběhu trestního řízení, pokud by na takovém základě pořízené důkazy byly případně v pozdějších stadiích trestního řízení vyhodnoceny jako procesně nepoužitelné,“ stěžuje si VSZ v Praze na policejní práci, nad jejích zákonností vykonává ze zákona dozor.

„Návrhy na vydání rozhodnutí soudu v přípravném řízení, zejména návrhy na vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, na vydání příkazů ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu a na vydání povolení sledování osob a věcí podle § 158d odst. 3 trestního řádu jsou státními zástupci podávány na základě předchozího podnětu policejního orgánu,“ vysvětluje zpráva pro toho, kdo by vady v návrzích policie chtěl přičíst státním zástupcům, kteří vykonávají dozor a podávají obžalobu.

Irena Válová

Zdroj: Česká justice