Skip to content

Rozhodování o zastavování exekucí? Kompetence vyšších soudních úředníků se podle ÚS nemění

By Eva Paseková

Právní úprava kompetencí vyšších soudních úředníků se měnit nebude. Ústavní soud (ÚS) dnes nevyhověl návrhu Okresního soudu v Liberci na provedení škrtů. Částečně návrh zamítl, částečně odmítl jako nepřípustný. Liberecký soud kriticky poukazoval hlavně na oprávnění vyšších soudních úředníků rozhodovat o zastavení exekuce. Podle dnešního nálezu však nejde o protiústavní úpravu ani o zásah do výlučné kompetence soudní moci.

Vyšší soudní úředníci podle ÚS zrychlují a zefektivňují soudní řízení, ovšem nenahrazují soudce. Zákon dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím úředníka bez možnosti opravného prostředku, o němž by rozhodoval soudce.

„Veškerá rozhodování vyšších soudních úředníků jsou rozhodování, která předcházejí vlastnímu soudnímu řízení, je to jakési předsunuté řízení. Každé jejich rozhodnutí může být napadeno opravným prostředkem, o kterém rozhoduje nezávislá soudní moc,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Sporný paragraf 11 zákona je konstruován formou negativního výčtu. V úvodu říká, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a ve správním soudním řízení může provádět úkony soudu prvního stupně.

Dále zákon vymezuje výjimky z tohoto oprávnění, například vedení jednání, rozhodování formou rozsudku nebo rozhodování o předběžném opatření. Žádná z výjimek však výslovně nedopadá na rozhodování o návrhu na zastavení exekuce, nařízené na základě dřívějšího rozhodnutí soudu. Takové oprávnění vyššího soudního úředníka je podle libereckého soudu v rozporu s ústavou.

Liberecký soud poukazoval na starší nález ÚS z roku 2013. Tehdy plénum část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství zrušilo s časovým odkladem. Důvodem byly příliš široké a nejasně vymezené kompetence úředníků. Soud tehdy varoval před proměnou soudního rozhodování v úředničinu.

Novela pak rozšířila výjimky z obecného oprávnění úředníků. Norma ale dosud zahrnuje formulaci, že vyšší soudní úředník může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou těch, které vylučuje tento nebo jiný zákon.

ÚS v dnešním nálezu uznal, že se odchýlil od svého dřívějšího postoje. Nadále prý není udržitelný výklad, že vyšší soudní úředníci mohou konat samostatně jen úkony jednoduché a rutinní povahy, které nepřekročují jejich pomocnou roli. Vychází podle dnešního nálezu z nesprávného předpokladu, že rozhodnutí vyššího soudního úředníka v podstatě nahrazuje rozhodování soudce, ačkoli podle platného zákona jde pouze o doplnění soudního řízení, umožňující rychlejší projednání věci.

„Jde o statisíce různých úředních aktů a rozhodnutí, kterými se zefektivňuje práce soudů,“ uvedl Rychetský. Kdyby měli všechny úkony dělat sami soudci, byli by tak zahlcení, že by nemohli plnit svou základní roli, což je ochrana práv a svobod občanů, doplnil Rychetský.

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář