Skip to content

Štrasburk zahajuje veřejné slyšení ve věci stížnosti Ukrajina v. Rusko kvůli převzetí Krymu

By Eva Paseková

Veřejné slyšení ve věci stížnosti Ukrajina v. Rusko kvůli převzetí Krymu se koná od středečního rána před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jde o tzv. mezistátní stížnost. Stěžovatelem proti Rusku je nikoli občan, ale vláda Ukrajiny. Převzetí kontroly nad Krymem mělo následky pro celou Evropu. V panelu soudců zasedá i soudce Aleš Pejchal zvolený za Českou republiku.

Do sporu o porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách se dostaly dva členské státy Rady Evropy – Ruská federace a Ukrajina v roce 2014 při převzetí Krymu Ruskem.
Právní argumenty zástupců obou států před Velkým senátem ESLP mohou zájemci vyslechnout ze záznamu veřejného slyšení, které začne ráno po deváté hodině. Záznam bude k dispozici po druhé hodině odpoledne.

Ukrajina: Rusko transportovalo odsouzence na své území

Vláda Ukrajiny ve své stížnosti u mezinárodního soudu uvádí, že Rusko převzalo kontrolu nad Autonomní republikou Krym 27. února 2014, přestože republika byla integrální součástí Ukrajiny. Rusko převzalo Krym pod svojí jurisdikci, což podle Ukrajiny vedlo k řadě porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Stěžující si vláda Ukrajiny konstatuje, že na Krymu došlo k zabíjení vojenského personálu, úředníků a členů sborů vymáhajících právo i civilistů. Kromě toho Ukrajina předkládá případy mučení a dalšího nesprávného zacházení s úředníky a pro-ukrajinskými představiteli. Vláda Ukrajiny si rovněž stěžuje, že ukrajinské rozsudky byly překlasifikovány podle ruské legislativy a odsouzení lidé byli transportováni na území Ruska.

Ukrajina rovněž uvádí, že ukrajinským občanům žijícím na Krymu bylo automaticky změněno občanství na ruské a eventuální odmítnutí ruského občanství vedlo ke krácení mnoha práv. Objevily se případy útoků, únosů, pronásledování a znemožňování práce novinářů .Rovněž jsou zaznamenány případy pronásledování církevních hodnostářů, kteří nejsou členy ruské ortodoxní církve.

Podle Ukrajiny byl porušen článek 10 Úmluvy – svoboda projevu, když práce ukrajinských novinářů byla zasažena a všechna neruská média utlačována.

Dále Rusko mělo porušit článek 11 Úmluvy – svoboda shromažďování a sdružování, když zakázalo krymským Tatarům veřejná shromáždění. Kromě toho začalo Rusko tuto krymskou menšinu diskriminovat, uvádí se ve stručném přehledu ke středečnímu veřejnému slyšení zástupců obou zemí.

Samozvané úřady Krymu vyvlastnily majetky

Předmětem stížnosti je rovněž vyvlastnění majetku „samozvanými úřady Krymské republiky“. Akt byl dodatečně potvrzen ruskou legislativou. Vláda Ukrajiny má také za to, že nová hranice mezi Krymem a Ukrajinou vedla k omezení pohybu ukrajinských občanů.

Už 13. března 2014 vyzval Evropský soud pro lidská práva v rámci žádosti o předběžné opatření, aby se státy zdržely dalších opatření, zejména vojenských akcí, neboť by to mohlo vést k porušení Úmluvy, zejména článku 2 – právo na život a článku 3 – zákaz nelidského zacházení.

Loni Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že se bude zabývat zvlášť Krymem a zvlášť událostmi na východní Ukrajině a Donbasu.

Ukrajina podala řadu mezistátních stížností proti Rusku. Kromě toho u Evropského soudu pro lidská práva čeká na rozhodnutí 4000 stížností ukrajinských občanů proti Ruské federaci, uvádí se v oznámení Evropského soudu pro lidská práva ke středečnímu veřejnému slyšení.

Irena Válová

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář