Skip to content

Znalec Lukáš Křístek: Nový zákon je samý bič a žádný cukr

By Eva Paseková

Soudní znalci se mají od roku 2021 řídit podle přísnějších pravidel, která by podle vlády měla zkvalitnit jejich práci. Norma zavede mimo jiné za pochybení znalců až půlmilionovou sankci. Nový zákon o soudních znalcích dnes po půl roce znovu schválila Sněmovna, když přehlasovala veto Senátu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Podle Komory soudních znalců jsou nová pravidla nedomyšlená a nebudou fungovat. S tím souhlasí i znalec Lukáš Křístek ze znaleckého ústavu Moore Stephens ZNALEX. Zákon má být účinný od 1. 1. 2021.

Jak hodnotíte nový zákon o znalcích jako celek?
V nadsázce můžeme hovořit o zákon proti znalcům. Znalcům vzniká mnoho nových povinností, formalistických povinností. Znalecká činnost se pro znalce a znalecké kanceláře (soukromoprávní znalecký ústav) formalisticky zpřísňuje. Stručně řečeno „je to samý bič a žádný cukr“. Zákon znalcům nijak nepomáhá k tomu, aby psali kvalitnější posudky. Navíc zákon favorizuje znalecké ústavy (veřejnoprávní znalecký ústav). Přestože soud hodnotí důkazy (i znalecké posudky) volně, zákon staví ústavy do role kvalifikovanějších. Z hlediska organizace znalecké správy je zákon novátorský, k tomu se asi ještě dostaneme. Obecně jsou navrhované změny a dopad do práce znalců tak výrazné, že není možno odhadnout, jak se ve znalecké práci tyto změny projeví. Předpokládám, že se projeví negativně v odchodu znalců fanatiků z minoritních oborů, kteří nebudou nahrazeni. Upřímně, zákon jako celek se ještě nedá hodnotit, protože až 10 okruhů problémů zákon postupuje prováděcím vyhláškám, a prováděcí vyhlášky ještě nejsou na světě.

Jaké nejvýraznější změny norma do praxe nově zavádí?
Zásadní změnou je organizace znalectví. Znaleckou agendu bude mít na starost jen ministerstvo spravedlnosti. Již to nebude starost krajských soudů, či lépe předsedů krajských soudů jako správních orgánů. Dojde k odosobnění. Kontrola deníku byla pro znalce společenská záležitost, kdy s úřednicí i některé věci osobně probrali. Úřednice byla na své pozici často 10 let i více, skutečně představovali stabilit systému. Na ministerstvu se úředníci „točí“. Během tvorby zákona jsem se na ministerstvu sám setkal s několika „generacemi“ úředníků. Nyní bude komunikace elektronická. Bude zde odosobnění a nestabilita. Ministerstvo by kvůli agendě mělo nabrat nové úředníky, protože si v návrhu zákona vytvořilo více pravomocí a práce. Úředníci o problematice nebudou nic vědět. A ministerstvo má šetřit.

Neodradí přísnější pravidla zájemce o profesi znalce?
My znalci stárneme a ubývá nás. Bylo nás 10 992 v roce 2007. V roce 2018 nás bylo 8 772. Průměrný věk znalce je více než 60 let. Zákon nepřiláká nové zájemce o činnost. Už stávající zákon neláká nové adepty. Staří znalci budou rychleji odcházet. Důvodem je právě návrh zákona, který předpokládá nárůst administrativy, ukládá tvrdé lhůty pro formalismy, elektronizaci on-line, odosobnění, povinné pojištění.

Během schvalovacího procesu znalci opakovaně kritizovali příliš tvrdé tresty za případná pochybení. V čem je podle vás problém?
Znalec nově bude moci provést až 15 různých přestupků. Jen jeden z přestupků je za nepravdivý posudek. Ostatní přestupky jsou často formalistické, například znalec omylem označí znaleckým razítkem dopis, který posílá stranám sporu. Razítko může použít jen na posudek. Znalec promešká formální lhůtu. Nebo znalec chybně vyúčtuje znalečné. To je nebezpečné. Když znalec pracuje pro soud v případu, kde jsou velké emoce (rozvody), napíše posudek a vyúčtuje. Odměna je napadnuta, a znalec si už nemůže dovolit mávnout rukou nad snížením odměny. Hrozil by mu správní postih. Agenda narůstá. Musí nastoupit úřad a odvolání proti odměně. Také se zvyšují pokuty. Nyní až 500 000 Kč. Zvyšuje se riziko postihu často za formalistické prohřešky.
Nově má orgán veřejné moci (například soud) povinnost oznámit skutečnosti nasvědčující porušení zákona o znalcích ministerstvu. A pokud je znalec činný v případu, kde je hodně emocí a udělá formální chybu, advokát sdělí soudu, že má podezření na porušení zákona. Soudce nebude riskovat, a oznámí to ministerstvu. Aby sám neměl problémy. Počítám zde s nárůstem administrativy, protože ministerstvo to bude muset řešit. A znalce to otráví, a pokud píše posudky z fanatismu, tak může razítko vrátit.

Jak to myslíte z fanatismu?
Znalce můžeme rozdělit do dvou skupin. Na znalce, pro které je psaní posudků hlavní obživou, a na znalce z minoritních oborů, kteří napíší například 2 posudky ročně, ty bych nazval spíše fanatiky. I znalci-fanatici budou muset dodržovat nové formalistické pravidla. Zákon nerozlišuje mezi znalci profesionály a znalci fanatiky. Právě u znalců fanatiků je velké riziko odchodu. Problém bude, když odejdou znalci fanatici, kteří jsou z minoritních oborů. Znalci na oceňování budou nahrazeni jinými znalci na oceňování. Ale znalci při neotevření padáku nebudou nahrazeni. Protože nejsou.

Opakujete, že podmínky budou pro znalce tvrdší. Všichni známe mnoho případů, kdy znalecké posudky nebyly provedeny správně. Posledním případem je lékařský posudek na Romana Janouška. Nejsou tedy tvrdší postihy na místě?
I znalci píší chybné posudky a někteří i úmyslně. Znalců je cca 8 000. Je to již reprezentativní číslo. Jsem si jistý, že více než 95 % z nás jsou poctiví lidé. Všude jsou černé ovce. I mezi poslanci, soudci, fotbalovými rozhodčími. Proč by znalci měli být výjimkou? Mimochodem, jestli byly informace z médii správné, tak lékařský posudek na zdravotní stav pana Janouška měla napsat jedna lékařská fakulta, má pod ním být podepsáno více lékařů, a nikdo z nich pana Janouška osobně neviděl a nevyšetřil. Ovšem navrhovaný zákon se nesoustředí na potírání nepravdivých posudků, ale na formalismy. Protože úředník snáze dokáže formalismus než chybný obsah posudku.

Jak tedy zlepšit kvalitu posudků?
Bohužel stát rezignoval na změnu znalecké legislativy jako celku, a řeší jen zákon o znalcích a prováděcí vyhlášky. Mimochodem zákon dává značné pravomoci ministerstvu spravedlnosti, protože ministerstvo má vyhláškou upravit cca 10 okruhů problémů. Již nejsou upraveny části OSŘ a TŘ týkající se znalců. Znalci se moc nevyznají v procesním právu. Stávající legislativa není jasná. Zde se znalcům nepomáhá. Kvalita posudků by se mimo jiné zvýšila, pokud by zákony byly jasné. Poctivý znalec může udělat procesní chyby. Pozitivum je snaha o metodiku. Návrh zákona říká a podrobně upravuje, jak má vypadat posudek.

Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů, připomíná Lukáš Křístek Foto: archiv

Nejpalčivějším problémem znalců odměna. Znalci by mohli mít podle slibu ministerstva vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Je to dost?
Ke konci roku to bude 17 let, co se nezvýšila. Všichni vidíme, jak rostou platy. Ministerstvo ji bude zvyšovat v době, kdy má samo šetřit. Její zvýšení bude nedostatečné. Průměrná mzda byla v roce 2002 ve výši 15 000 Kč. A nyní je 34 000 Kč. Než bude vyhláška o zvýšení účinná, bude průměrná mzda 36 000 Kč. Tomu by odpovídal nárůst odměny z 350 Kč na 850 Kč. Nižší částka bude znamenat, že znalci budou pracovat reálně za menší peníze než při zvýšení odměny v roce 2003. Pro mladé lidi není meta soudního znalce vidinou. A odměna je k práci nenaláká. Odměna má být navíc jiná pro znalecké ústavy veřejnoprávní a jiná pro znalce a znalecké ústavy soukromoprávní (znalecké kanceláře pozn. red.).

Vidíte na zákonu vůbec něco pozitivního?
Ale ano. Jistotu pro uchazeče o znalectví přináší právní nárok na jmenování znalcem po splnění předem daných podmínek. Jednou z nich je praxe, která je obecná pro všechny obory 5 let. Lhůta se odvodila od doby, za kterou může být absolvent práv jmenován soudcem. Pozitivní je také snaha o metodiku, viz výše. V návrhu zákona nakonec zůstalo ustanovení, že posudek musí být pravdivý. Ale byl to boj. Nakonec zvítězil argument, že už v trestním zákoně je trestný čin nepravdivý posudek.
Je to zvláštní, ale další pozitiva jsou v tom, co nakonec návrh zákona neobsahuje. Měl být zrušen § 127a občanského soudního řádu. Ale jeho zrušení se bude navrhovat jistě i nadále v rámci jiných zákonů. Toto vnímám jako zkrácení práv účastníků řízení. V návrhu zákona byla dlouho také věta „Od potrestání znalce nelze upustit.“

Co bude zákon znamenat pro soudy a advokáty?
Pro advokáty zde bude riziko, že se u soudu použije posudek, který si u znalce objednali proti jejich vůli. Znalec bude povinen posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit (§ 28, odst. 6). Posudek, který vyhotovil. Zákon již neříká, že se to týká jen posudků zpracovaných pro orgány veřejné moci. Znalci povedou elektronickou evidenci svých posudků, kterou bude centrálně spravovat ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo může umožnit do evidence nahlédnout orgánům státní správy. A pokud orgán zjistí, že znalec vydal posudek, který není založen ve spisu z této evidence, může znalec jít posudek obhajovat. Riziko zde pro advokáty a jejich zákazníky je hlavně v trestních řízeních.
U soudců očekávám nárůst agendy, v okamžiku kdy budou muset hlásit přestupky znalců na ministerstvo.

Kritizujete také dlouhodobě, že zákon favorizuje veřejnoprávní znalecké ústavy. U soukromoprávních ústavů předpokládá, že znalec nemůže „sedět na dvou židlích“. Proč vám to vadí?
Znalec může psát posudky buď na sebe jako fyzická osoba, nebo může být členem soukromoprávního znaleckého ústavu. Ovšem u veřejnoprávního ústavu může znalec „sedět na dvou židlích“. Může pracovat jako znalec na sebe, a zároveň může být členem veřejnoprávního ústavu. Údajně má být vyšší odměna pro veřejnoprávní ústavy než pro ostatní znalce. Ve znalecké kanceláři musí být 2 znalci v ústavu jen 1 znalec. Tedy zákon ani nepožaduje větší kvalitu po znaleckém ústavu. Z praxe vím, že u znaleckých ústavů veřejnoprávních posudky nepíší ti nejpovolnější (profesoři a docenit), ale ti, kteří vedoucímu katedry nemohou sepsání posudku odmítnout. A asistenti dělají procesní chyby. Nejsou profesionálové na znaleckou činnosti.

Jaký vliv podle vás bude mít norma na rychlost soudního řízení?
Protože změny ve znalectví jsou značné, přijetí zákona znamená velkou neznámou pro budoucí vývoj. Pokud stát bude uplatňovat zákon, jak by měl, hrozí riziko odchodů znalců fanatiků z oboru. Nárůst administrativy bude znamenat i nárůst nákladů. Znalci profesionálové se přizpůsobí, znalci fanatici už méně. Proto je zde riziko prodloužení soudního řízení v případech, kdy se bude muset řešit znalecká otázka z minoritních oborů.


JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA (*1971) je absolventem Vysoké školy ekonomické, Prague International Business School a právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je partnerem ve znaleckém ústavu Moore Stephens ZNALEX, s. r. o. zabývajícím se oceňováním, znalcem a autorem knihy Znalectví. Publikuje na odborná témata o oceňování a o znalectví.


Eva Paseková

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář