Skip to content

Zákaz opakovaného jmenování předsedů a omezení přísedících. Vláda dala zelenou klíčovému návrhu

By ČTK

Se zákazem opakovaného jmenování předsedů soudů, povinnou praktickou přípravou justičních kandidátů či s omezením rozhodování laických přísedících v trestních řízeních počítá novela zákona o soudech a soudcích, kterou dnes schválila vláda. Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů.

Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto stávající justiční čekatele ruší. U soudů by měli primárně působit asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Až poté se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.

Čtěte také: Soudci: Absence přísedících může vést k nesprávným rozhodnutím

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpokladem pro jmenování do funkce bude alespoň pětiletá praxe na pozici soudce a úspěšné absolvování konkurzu. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu. Autoři se odvolávají na nález Ústavního soudu z roku 2010. Podle něj je stávající možnost opakování sedmiletého funkčního období problematická, protože může vést soudní funkcionáře k tomu, aby si vytvářeli předpoklady pro své opětovné jmenování.

Novela se věnuje i přísedícím. „Soudci z lidu“ by měli i nadále spolurozhodovat v pracovněprávních sporech. V trestních věcech ale budou senáty složené ze soudce a dvou přísedících nově zasedat jen u kauz úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let – ovšem s výjimkou činů majetkových a hospodářských, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce.

(čtk)

Zdroj: Česká justice