Skip to content

Soudci se inspirují u učitelů: Chtějí prosadit tvůrčí volno nebo ozdravné pobyty

By Eva Paseková

Soudci patří mezi skupiny nejvíce ohrožené syndromem vyhoření a je třeba soustavně posilovat jejich psychickou odolnost. Soudcovská unie se proto bude snažit legislativně prosadit pro soudce tvůrčí volno nebo ozdravné lázeňské pobyty. Inspiraci našli zástupci profesní skupiny soudců u učitelů, členů justiční stráže či na Slovensku.

Záměr v rámci druhého dne 29. shromáždění delegátů Soudcovské unie v Přerově přednesli zástupci pracovních skupin a objevilo se také v závěrečném usnesení. Podle delegátů má společnost odůvodněná očekávání, aby byl soudce v kondici a psychicky vyrovnaný. Kromě toho, že by se o takovou duševní hygienu měl snažit sám, tak očekává, že i stát mu k tomu vytvoří odpovídající podmínky.

To, že jsou zástupci justice ohroženi syndromem vyhoření, je podle delegátů objektivní fakt, který dokázal průzkum Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Podle něj jsou soudci jednou z nejohroženějších skupin společně třeba s lékaři či učiteli. „Pracujeme s lidmi a jejich s problémy a málo se setkáváme s pozitivní odezvou,“ uvedla zástupkyně pracovní skupiny na sněmu.


Delegáti uložili Republikové radě:
– Hledat legislativní nástroje, které by vedly k posílení psychické a fyzické odolnosti soudců, neboť soudci patří mezi profesní skupiny ohrožené syndromem vyhoření.
– Dopracovat koncepci Otevřeného souboru etických dilemat soudce.


Soudci se chtějí inspirovat u učitelů, kteří se tvůrčí volno nyní snaží přes prosadit v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících. Ozdravné pobyty a lázeňskou péči zase stát poskytuje členům justiční stráže a jako benefit ji mají soudci na Slovensku. Nejvhodnější by podle zástupců Unie bylo poskytovat péči v zařízeních Ministerstvo spravedlnosti.
Tvůrčí volno by soudce mohl mít po sedmi až deseti letech služby a trvalo by šest až dvanáct měsíců.

O prvním dni sněmu si přečtěte zde.

V rámci druhé pracovní skupiny se soudci vymezili proti tzv. kartě soudce. Veřejné údaje o výkonnosti a úspěšnosti jednotlivých soudců prosazuje zejména Česká pirátská strana v čele se svým šéfem poslaneckého klubu Jakubem Michálkem. „Vymezovat se proti konkrétnímu instrumentu nepřísluší tomuto shromáždění, zítra se takový záměr může projevit v něčem jiném, zatím je to nejmenovaný názor jednoho člověka z jedné strany,“ řekl soudce Jiří Gottwald s tím, že je třeba odmítnout celkově ideu zveřejňování podobných statistik o soudcích. Podle zástupců Soudcovské unie totiž takové informace nemají samy o sobě logické opodstatnění.
Podle přítomných soudců jde o to, že institut zákonného soudce zajišťuje náhodný výběr případů, které mají navíc každý svá specifika. U jednoho soudu na stejném úseku tak může být vedle sebe soudce, který řeší několik složitých a rozsáhlých případů a soudce, který „má štěstí“ na případy skutkově i právně banální. Bez zohlednění specifik jednotlivých případů je podle Unie zveřejňování takových údajů „zavádějící a bezpředmětné“.

Sněm také zvolil členy etického soudu Unie, který bude posuzovat případné prohřešky svých členů. Pětičlenný orgán bude mít 5 členů. Ve volbách uspěli Zdeněk Chalupa, Ondřej Kubů, Margita Marková, Veronika Křesťanová a Ladislav Derka.

Shromáždění také uložilo Republikové radě, aby ve spolupráci s etickým soudem vypracovala pravidla, který by mohla být poskytnuta soudcům jako pomůcka. Soudcovská unie má svůj etický kodex od roku 2005. Otevřený soubor etických dilemat by se měl stát jeho přílohou. Dokument by měl být i představen veřejnosti. „I ta by měla vědět, že funkce soudce vyžaduje celou řadu omezení, která by někoho ani nenapadla“, uzavřel zástupce pracovní skupiny.

Příručka bude zachytávat konkrétní situace, ve kterých se soudci mohou ocitnout a které mohou vyvolat pochybnosti o tom, zda se zachovali správně v souladu s profesní etikou. Jde například o situace jako je pozvání na vernisáž, na sportovní utkání, i to, za jakých okolností by měli soudci opustit prostory kvůli setkání s lidmi, kvůli nimž by mohlo být vyvoláno zdání, že by mohli být těmito událostmi ovlivněni. Podle prezidentky unie Daniely Zemanové se při sestavování příručky vycházelo i z případů projednávaných kárným senátem. „Zjistili jsme, že většina pochybení vznikla, když si soudce etické pochybení vůbec neuvědomil. Mělo by to zvýšit pozornost,“ doplnila prezidentka.

Eva Paseková, Petr Dimun

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář