Skip to content

Obnovy řízení: Soudce Baier neuspěl s „pověřenou předsedkyní“, exsoudkyně Sedláková se spiknutím

By Petr Dimun

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Karlem Šimkou včera zamítl dva návrhy na obnovu kárného řízení. V jednom případě soudce namítal, že kárnou žalobu podala soudkyně, která byla funkcí předsedkyně pouze pověřena. V druhém případě pak šlo o údajné „komunálně justiční spříseženectví“ okolo Okresního soudu (OS) v Blansku.

Soudce OS v Děčíně Radomil Bajer požádal o obnovu kárného řízení, v němž byl v březnu 2017 shledán vinným z rozsáhlých průtahů. Kárnou žalobu na něj podala Zdeňka Hošková, a to v době, kdy vykovávala funkci předsedkyně OS v Děčíně z pověření předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboše Dörfla.

Soudce Bajer namítal, že kárná žaloba byla podána neoprávněnou osobou, neboť institut pověřených předsedů nemá žádnou zákonnou oporu a jakkoliv je v justici využíván, není možné takto postupovat. Předseda soudu je totiž podle Bajera orgánem státní moci a má jednat pouze podle zákona, nemůže si ho extenzivně vykládat a osobovat si pravomoci, které mu nenáleží.

Soudce Bajer odkazoval na Šámala

Z pohledu podmínek pro obnovu řízení, jak ho zná trestní řád, se podle něj jedná o novotu: původní kárný senát se totiž podle Bajera k věci vůbec nevyjádřil, nekonstatoval, že byla kárná žaloba podána oprávněným subjektem. Pokud bychom takto postupovali, mohli bychom aprobovat jakékoliv pochybení soudu, dodal Bajer, který se odkazoval i na příslušný komentář Pavla Šámala. Dále pro obnovu svědčí i nálezy Ústavního soudu, které v těchto sporných věcech rozhodly ve prospěch navrhovatelů.

Soudce Bajer také zdůraznil, že v kárném řízení se sice postupuje podle trestního řádu, ale přiměřeně. Pokud by nyní byl trestní řád naopak použit striktně, bylo by to nespravedlivé, neboť proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání. Naopak trestní řád počítá s vícestupňovým rozhodováním a větším počtem řádných opravných prostředků.

Kárný senát: Předseda věděl, s kým jedná

Podle kárného senátu však o novou, soudu neznámou skutečnost v době rozhodování případu, nešlo. Kárný senát velmi dobře věděl, kdo návrh podal, že se jednalo o soudkyni funkcí výkonem předsedkyně soudu pověřenou. Samotný předseda kárného senátu, kterým byl v roce 2017 soudce Nejvyššího správního soudu Petr Průcha, s tímto termínem pracoval v listinách, kterými se obracel na účastníky řízení. Učinil tak, jak Šimka vysvětlil, vnitřní „právní úsudek“, že mu tato skutečnost nevadí. Pro to má svědčit i to, že Průchou vedený kárný senát v březnu 2017 při rozhodnutí zaznamenal změnu, kdy Hošková již vystupuje jako předsedkyně soudu. Kárný senát tedy v průběhu celého řízení věděl, s kým jedná a jakou vlastností disponuje, konstatoval Šimka.

Ohledně námitky proti striktnímu použití trestního řádu z důvodu jednoinstančnosti kárného řízení má kárný senát za to, že není namístě obcházet vůli zákonodárce, který v roce 2008 při zavádění současného systému kárného řízení stanovil i stávající úpravu mimořádných opravných prostředků.

Soudkyně dokazovala komunální justiční spříseženectví

Dnes již bývalá soudkyně Okresního soudu v Blansku Dana Sedláková se domáhala obnovy kárného řízení nepoměrně méně sofistikovanými prostředky, kdy jako důkaz navrhovala například čtrnáctideník věnující se problémům blanenského regionu. V podstatě všechny jí navržené důkazy měly prokázat „komunálně justiční spříseženectví“, jak to popsal soudce Šimka, jehož účelem bylo zbavit ji funkce soudkyně. O talár Sedláková opravdu přišla rozhodnutím kárného senátu, ovšem proto, že svévolně měnila rozsudky mimo jakékoliv zákonné mantinely. Česká justice o případu informovala.

Jednání kárného senátu se Sedláková nezúčastnila, což odůvodnila tím, že podala námitky podjatosti jak proti kárnému senátu, tak proti i soudcům, kteří o její námitce rozhodují.

Kárný senát její návrh zamítl s tím, že se zcela míjí s důvody pro obnovu. Předseda senátu Šimka zdůraznil, že rozhodnutí, kterým byla Sedláková zbavena funkce soudkyně, posvětil i Ústavní soud. O tom Česká justice rovněž informovala.
Petr Dimun

Zdroj: Česká justice

Napsat komentář