Skip to content

Usnášeníschopnost valné hromady při sistaci hlasovacího práva společníka (18.11.2014)

By -mha- Při posuzovaní způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo k zatímním listům, pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat; k přijetí usnesení pak postačuje dosažení většiny hlasů počítané ze „zbývajících“ (nesistovaných) hlasů (NS 29 Cdo 585/2010). Uvedené závěry se plně prosadí i ve vztahu k § 127 odst. 5 písm. c) obch. zák. v poměrech společnosti s ručením omezeným při rozhodování valné hromady o odvolání jednatele společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

Nepřihlížení k hlasům při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí pak spočívá v tom, že od celkového počtu hlasů, kterými společníci na valné hromadě disponují, se odečtou hlasy, s nimiž nemůže být vykonáváno hlasovací právo. Jen ve vztahu ke „zbývajícím“ hlasům je pak posuzováno dosažení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady. Jinými slovy pouze hlasy, na něž se pozastavení výkonu hlasovacího práva podle § 127 odst. 5 obch. zák. nevztahuje, tvoří „všechny hlasy“ ve smyslu § 127 odst. 1 obch. zák., z nichž se určuje počet hlasů potřebných pro způsobilost valné hromady činit rozhodnutí podle označeného ustanovení, popř. podle ujednání obsaženého ve společenské smlouvě.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3472/2013, ze dne 30. 9. 2014

Zdroj: Profiprávo – obchodněprávní shrnutí